Předmět je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo slovesném přídavném jménu, s nímž tvoří skladební dvojici. Vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterých se slovesný děj týká, na co přechází, co jím vzniká. Ptáme se na něj všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu. Pokud se můžeme zeptat jinak než pádovými otázkami, zpravidla se nejedná o předmět, ale o příslovečné určení.
Slovní druhy v předmětu
Předmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici předmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz.
Příklady:
- Čtu knihu (podstatné jméno).
- Pomohl jsem nemocnému (přídavné jméno).
- Je to smělý muž, schopný všeho (zájmeno).
- Potřebujeme neprohrát (infinitiv slovesa).
- Řekl mi své definitivní ne (částice).
Rozvitost předmětu
Předmět, na nějž se nevážou další větné členy, se nazývá holý: Petr píše dopis. Předmět s dalšími větnými členy je rozvitý předmět: Viděl psa žeroucího maso. Předmět je nejčastěji rozvíjen přívlastkem (můj pes), někdy také doplňkem (obdržel zásilku poškozenou). Pokud je v předmětu spojeno několik výrazů, jde o předmět několikanásobný. Jednotlivé členy několikanásobného předmětu mohou být navzájem spojeny různými způsoby:
- Potkala jsem Petra, Pavla a Adama
- Chceš pozvat Petra nebo Pavla?
- To se netýká nás, ale našich dětí.
Jednotlivé části několikanásobného předmětu mohou být rovněž holé nebo rozvité.