Metafora metonymie synekdocha

Metaforu můžeme definovat jako nepřímé pojmenování založené na vnější podobnosti.  Přenášet se mohou jednak vlastnosti věcí, a to na neživé předměty či jevy (smaragd trávy) a  na živé bytosti (srdce mu zkamenělo), jednak vlastnosti živých bytostí, a to na zvířata (malý zpěvák – ve významu pták) nebo na neživé předměty (mrtvé moře).

Metafory mohou využívat různých druhů podobnosti

• týkající se tvaru nebo struktury – zub pily
• týkající se rozsahu nebo množství – kapka štěstí
• týkající se funkce – hlava rodiny
• týkající se místa nebo polohy – čelo postele

Metonymii lze označit za obrazné pojmenování založené na vnitřní podobnosti a vnitřních vztazích. K záměně jednoho slova jiným slovem dochází třeba na základě místního a prostorového vztahu, na základě časových a věcných souvislostí nebo záměnou příčiny a důsledku.  Příkladem metonymie jsou následující slovní spojení: 

• poslouchat Mozarta, 
• číst Hemingwaye ,
• hlášení vydané Bílým domem, 
• země truchlí, 
• sníst celý talíř, 
• stadion jásá, 
• Německo kapitulovalo, 
• Praha to neschválila,
• damašek, manšestr, segedín, kašmír.

Synekdocha, která spadá pod metonymii, je záměnou jednoho slova jiným slovem, a to na základě kvantitativního vztahu mezi nimi. Synekdocha se používá tehdy, když je celek charakteristický pro část a opačně. 

• „Noční nebe zářilo“ místo hvězdy svítily
• „Pod rodnou střechu“ místo domů.
• „Celé město bylo na nohou“ místo „všichni lidé ve městě“
• „Sál rázem ztichl“ místo „všichni v sále“
• „Mít střechu nad hlavou“ místo „mít domov, byt“
• „Hlava na hlavě“ místo „mnoho lidí“

Metafora, metonymie, synekdocha 1

Metafora, metonymie, synekdocha 2

Metafora, metonymie, synekdocha 3

Metafora, metonymie, synekdocha 4

Metafora, metonymie, synekdocha 5